LOADING

Type to search

O nás Top

Manifest svobody víry 2017

Cesta Guru Jary Prosinec 26, 2017
Share

| Manifest svobody víry 2017 byl sepsán při příležitosti roku víry v září 2017 |

Přirozené lidské směřování k duchovnosti je základní potřebou i právem člověka. Každý má mít možnost zvolit si způsob a formu praktikování své víry. Ženy a muži mají stejná a nezcizitelná práva zakotvená v Ústavě vybírat si, kombinovat a vyznávat jimi zvolené spirituální či náboženské směry, včetně praktikovaní jejich liturgií, čtení jejich svatých textů a evangelizace.

Víra a psychické i fyzické zdraví člověka

Pro psychology a lékaře je víra a spiritualita nedílnou a neoddělitelnou součástí našeho každodenního života stejně tak jako naše profese a vztahy. Víra primárně ovlivňuje naše každodenní myšlenky a nastavení mysli. Od myšlenek se pak odvíjejí naše emoce a posléze činy.

Četné vědecké studie (např.: H. G. Koenig (99), R. A. Hummer (99), D. Oman (98), W. J. Strawbridge (97)) stále více ukazují, že jak víra, tak spiritualita májí blahodárné účinky na naši psychiku a také na naše somatické tělo. Jsou průkazně a reálně léčivé. Například lidé, kteří se pravidelně modlí ke svému Bohu či vesmírnému vědomí, mají o 25 % menší předčasnou úmrtnost a jsou výrazně méně často nemocní. Magnetická rezonance mozku prokázala, že meditace a modlitba mění mozkovou aktivitu a zlepšují imunitní systém, snižují tep i krevní tlak. Velkou pomoc také přináší v léčbě úzkostí, depresí, dokonce dokážou zvyšovat odolnost proti bolesti. Meditace s modlitbou bojují také proti ztrátě šedé kůry mozkové zapříčiňující ústup kognitivních funkcí při stárnutí. Že by meditující mozek zůstával mladý?

Studie také dokázaly, že pacienti, kteří nepečují o své spirituální já, pobývají v nemocnici třikrát déle než lidé, kteří pravidelně vyhledávají kontakt s jejich duchovní instancí, Bohem a docházejí do kostela či jiného chrámu. Spirituálně aktivní lidé, kteří se léčí se srdcem, mají znatelně méně komplikací.  Spirituální lidé se daleko lépe vyrovnávají s různými krizemi, které jim život přináší. Věřící mají také 4x menší pravděpodobnost, že by si sami vzali život. Je nasnadě, že lidé, kteří mají v co věřit, užívají méně drog, alkoholu a méně často kouří, což platí i pro teenagery. Vědci také prokázali, že víra má kladný vliv na manželský, rodinný, dokonce i pracovní život. Když jste v nouzi, věřící člověk vám podle průzkumů pomůže výrazně častěji, přestože jste pro ně úplně neznámým člověkem.

Neměli bychom víru a věřící v ČR tedy podporovat a smířit se s tím, že prostě nebudeme všichni „většinoví“, a spíše oslavovat rozmanitost? A to je poselstvím Cesty Guru Járy do této doby.

Víra a sexualita

Sexualita a s ní spojená kultivace životní energie v mnoha náboženstvích a vírách světa hraje velmi významnou roli. V hinduismu například ve formě šivaistického nebo šaktického tantrismu. V tibetském buddhismu zejména díky jeho zakladateli Guru Padmasambhavovi ve Staré škole, Ňingma-pa. V čínské tradici je pak tantra praktikována u taoistických alchymistů. Kultivace tantrické energie se nemusí odehrávat vždy párovým fyzickým kontaktem, ale lze velmi dobře využít i meditačních vizualizací, které praktikuje tantrik o samotě. Nicméně v naší moderní době, v hinduismu zvané Kali Yuga, je fyzická tantra pojímaná jako poslední skutečně spirituální instance, která nás jako tělesné bytosti dokáže všechny propojit s velejemnými duchovními energiemi božského původu.

Zatímco materialistická pojetí ponižují sexualitu na potřebu těla, tantra je nauka, v níž je sexualita povznesena na duchovní cestu. Tak jako například v Japonsku existují duchovní školy cesta čaje sa-doo nebo cesta cti či cesta samuraje bushidoo, mohli bychom mluvit o cestě tantry, tantra-doo. Jestliže se sexualita stává duchovní cestou a uměním života, je současně povznášena k naší nesmrtelné duši. A protože křesťanská tradice ovlivněná platónskou filosofií smrtelné tělo od nesmrtelné duše striktně odděluje, máme zde na první pohled zásadní kontrast, který ovšem neříká, co je lepší. My se zde nechceme přít o to, co je všeobecně lepší. Otázka zní, co je pro koho lepší. Tantra jednoduše učí, že fyzická tantra je aktem nesmrtelného v nás, ač se odehrává skrze tělo.

Právě tím, že jsme se skrze sex zrodili, nepočítáme-li výjimky potvrzující pravidlo, jsme tantrici původně všichni. Sexualita hraje v životě každého z nás zásadní roli. Pomineme-li nyní tento zřejmý fakt, že jsme skrze ni na tento svět přišli, nemůžeme už ovšem ignorovat to, jak jsme skrze ni ovlivněni viditelně v psychickém a sociálním probouzení v průběhu puberty. A jak posléze skrze její různorodé a barvité manifestace prostřednictvím našich individuální tužeb a motivací děláme na jejím základě v našich životech všechna svá svobodná rozhodnutí.

Proč jsou všichni lidé tak ovlivněni sexuální energií? Protože sexuální energie je nejen přirozenou součástí lidského tělesného bytí, ale je přímou energetickou spojnicí s nejvyššími duchovními rovinami univerza. To vše za předpokladu, že se člověk učí vnímat sexuální spojení jako spirituální akt, což současně znamená vnímat i pohlavní orgány jako nástroje posvátných sil, a tuto zónu těla jako pramen naší životní síly, energie. Pak je jasné, že tantrik nechápe svou sexualitu jako reprodukční nástroj přírody ani jako konzumní potřebu na úrovni volnočasové zábavné aktivity. Tantrik svou sexuální energii kultivuje v sobě i v partnerovi, učí se rozumět nejen svým i partnerovým touhám a vrcholům, ale je pro něj důležité naučit se ovládnout například i ejakulační reflex a směřování energie vzrušení, touhy do vyšších sfér těla, kdy hluboké fyzické prožitky na úrovni pohlavních orgánů vytváří možnost zacílit a pozvedávat energii vln naší touhy a vzrušení tak, aby nás nesly směrem, který je hoden našeho vtělení.

Sexualita, pokud je tantrou, je spojením nikoliv s tím nejnižším v nás, ale naopak s tím nejvyšším v nás. A to je poselstvím Cesty Guru Járy do naší doby.

Víra, duchovní cesta člověka a morálka společnosti

Cesta Guru Járy předpokládá, že „člověk je bytost duchovní, která občas zakouší hmotné prožitky, nikoliv bytost materialistická, občas zakoušející duchovní prožitky.“ Cesta Guru Járy tedy nezaměňuje ryzí duchovní cestu, odkrývající tabu našeho poslání a absolutního vědomí, směřující k odkrývání smyslu života a probuzení zpod vrstev umělých nánosů, za morálku.

Víra – náboženství a morálka, nejsou synonyma; morálka není spojena s náboženstvím, i když se to jaksi automaticky předpokládá. Podle tradičního slovníku víry (J. F. Childress. Westminsterský slovník křesťanské etiky, 1986) víru a morálku „je třeba definovat nezávisle, odlišně, neexistují žádná závazná vzájemná propojení. Konceptuálně a principiálně, systémy hodnot následované morálkou, nebo ty následované vírou, jsou dva odlišné systémy hodnot a žádoucích úkonu, činů“.

Duchovní cesta se z principu nemůže shodovat s morálním kodexem nastoleným společenským míněním, které neupřednostňuje duchovní Osvícení nebo hledání smyslu života jako nejvyšší životní hodnotu. Společenský pohyb naopak oceňuje pohyb v rámci komfortní zóny člověka, která je dána společenskou atmosférou a aktuálními politickými nebo ekonomickými preferencemi. Morální kodex společnosti se pak přirozeně vytváří v rámci těchto předem určených mantinelů reflektujících pouze ony sociální konvence, nikoliv skutečnou živou osobnost toužící rozvíjet svůj jedinečný životní potenciál v rámci svého duchovního rozměru.

Duchovní cesta je výzva k míchání životodárných ingrediencí v alchymistickém alembiku při teplotách, podmínkách a kombinacích, do kterých byste jako spokojený občan komfortní zóny dobrovolně nevstoupili, protože tam se musí bojovat jak o smysl, tak někdy i o život. Pokud se ve vás čas od času vynořují se znepokojující intenzitou otázky po smyslu života v komfortní zóně, je třeba zónu komfortu překročit, tak jako to ve své době učinili klasikové Ježíš a Buddha.

Ježíš odešel z domu, opustil stárnoucí ovdovělou matku, byl z něho tulák, který ponoukal zdravé chlapy od rodin, své pozdější apoštoly, aby s ním taky potulovali, nepracovali, poptávali jídlo, o nikoho se nestarali a hledali jakési Království nebeské, o kterém v tehdejším světě neměl nikdo ani ponětí. Asi si dovedete představit, jak kontroverzní měl pověst, jak se na jeho konání dívala společnost skrze tehdejší morálku. A Buddha? Tady to bylo velmi podobné. Když už nevěděl, co se sebou a když už současně poznal, že mu odpovědi na jeho otázky nikdo nedá, prostě se sbalil, opustil čerstvě narozené dítě, manželku a otce, který na něj spoléhal, že převezme vládu. Nikdo o něm mnoho let neslyšel a je jasné, že z hlediska společenských konvencí byl považován přinejmenším za podivína, v horší variantě za někoho, kdo zradil národ i rodinu.

A hle, podívejme se. Již tisíce let jsou oba dva klasickým příkladem nejhlubší spirituality a spojení s Bohem. Jsou středobodem mnoha náboženství světa. Chlapi, kteří se vykašlali na zaběhlé vzorce a odešli za hledáním nesmrtelného, za hledáním Pravdy o sobě a o světě.

A proč museli opustit žádoucí společenské vzorce? Protože společnost chce mít dobrého otce, dobrého úředníka, dobrého krále, úspěšného manažera, skvělou manželku, poslušnou dceru, krásnou partnerku… Duchovní cesta touží po Bohu a spojení s Ním. Proto tyto dvě cesty mají zcela odlišné cíle, a kdykoliv se setkají, tak jedna či druhá trpí a úpí a brání se.

Cesta Guru Járy přináší kodex životní cesty pro ty, kteří chtějí tabu svého zrození a poslání odkrývat. Není tedy menší cíl Cesty Guru Járy, než je hledání pravosti smyslu života prostřednictvím dosažení skutečného duchovního osvícení nebo zasvěcení. Tímto cílem je pochopení vašeho místa ve Vesmírném kontextu, čemuž může pomáhat také překračování tabu zón, které jsou zdrojem neuvěřitelných mystérií o vás, vašem vtělení a vašich schopnostech. A to je poselstvím Cesty Guru Járy do této doby.

Víra a utrpení

Pokud se ocitnete na okraji společnosti, trpíte, nesmírně. V ČR se na okraji společnosti ocitnete jako věřící v cokoliv, velmi rychle – a trpíte. A s vámi trpí celá vaše rodina a všichni blízcí lidé. Jste okleštěni nejen o lidská práva, ale také o život, po kterém toužíte. Stoupenci CGJ se setkali ve svých životech s tím, že je falešné společenské normy a mediální lži okradly nejen o dobré sousedské vztahy, dobrou pověst, zaměstnání, ale oloupili je také o žití jejich smyslu života. Mnoho z nich prožívá utrpení v ohledu lidském, pracovním či partnerském. Česká republika je však jejich stejně jako ostatních věřících či nevěřících. Lidská práva nejsou exkluzivitou pouze pro mainstreemovou společnost, jsou zde pro všechny, i pro jednotlivce. A to je poselstvím Cesty Guru Járy do této doby.

Víra, politika a neutralita státu

Ústava ČR zakazuje státu preferovat a prosazovat jakoukoliv ideologii jako jedinou a výlučnou. Zástupci státu se nesmějí podílet na účelové kriminalizaci, hanobení či postihu občanů za jejich víru, je-li splněn předpoklad, že praktikování víry je mírumilovné, respektuje svobodu jiných forem vyznávání víry a nijak neodporuje dalším lidským právům. Věřící Cesty Guru Járy všechny tyto předpoklady splňují, přesto je naše náboženská společnost veřejně kriminalizována.

V oblasti nových náboženských hnutí mnohdy dochází k omezování rozvoje způsobů vyznávání víry v Boha, včetně prosazování ateismu coby státní ideologie za pomoci policie, soudů, státních institucí a médií. Česká republika nejen podle nás bohužel nedodržuje svůj mezinárodní závazek podporovat náboženskou pluralitu.

Rok 2017 byl u příležitosti 500letého jubilea papeže Martina V. vyhlášen rokem víry a byl deklarovaný jako příležitost hledat dialog mezi různými náboženskými vyznáními. Tomuto dialogu ale brání už mnoho let destruktivní činnost tzv. anti-kultovních hnutí, které čelí v posledních letech nejen ČR, ale i jiné země Evropy, převážně postkomunistické. Kongresy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě už několik let upozorňují na fakt, že tzv. anti-kultovní spolky protiprávně a lživě prezentují náboženské minority a nově se rozvíjející duchovní hnutí jako patologický a potenciálně nebezpečný jev společnosti.

Z hlediska svobody vyznání je zcela nepřijatelné, aby si účelově založené občanské společnosti typu Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů či Český klub skeptiků Sisyfos, přisvojovaly právo monopolně šířit jejich víru, ať už křesťanství, nebo ateismus. Těmto malým spolkům přesto stát přiznává monopolní postavení v pozicích nezávislých soudních znalců a expertů. O jejich subjektivní a informačně omezené posudky a názory šířené při pravidelných školeních státních úředníků opírají své postoje a rozhodnutí soudy, ministerstva, policie a další úřady a instituce.

Stát musí preferovat a zajistit neutralitu soudních znalců a skutečných expertů na otázky víry, kteří spolupracují se státními orgány a institucemi a aktivně i efektivně poskytovat ochranu náboženským minoritám tak, jak se zavázal přijetím Antidiskriminačního zákona v roce 2009.

V České republice a také v některých jiných zemích, jako je např. Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina, jsou nová náboženská hnutí perzekuována, systematicky diskriminována a likvidována podle typického schématu zveřejněného Drážďanskou univerzitou v roce 2012. V tomto schématu perzekuce se primárně využívají média, která jsou zneužívaná k manipulaci veřejného mínění a k zastrašování veřejnosti a diskriminaci věřících. Média nezachovávají neutralitu, mají omezené nebo neobjektivní informace o náboženských menšinách a nejsou si vědoma toho, že hrají v uvedeném schématu perzekuce aktivní roli. Likvidace nebo přinejmenším poškození minoritních náboženských skupin podle zmíněného schématu je tedy velmi snadná a často fatální. Přitom šíření náboženské nesnášenlivosti je u nás protiprávní.

Od roku 2000 neexistuje v České republice žádné zlepšení v oblasti právní nebo praktické ochrany vůči zločinům z nenávisti, projevům nesnášenlivosti a diskriminace vyplývajících z předsudků a ignorace v oblasti svobody víry, která by zlepšovala postavení náboženských menšin. Teoreticky je ochrana práva na svobodu vyznání a víry zakotvena v Ústavě České republiky a jejím právním systému. Ve skutečnosti ale nejsou hlasy pronásledovaných nebo diskriminovaných menšin vyslyšeny, jejich efektivní ochrana je značně komplikovaná, tím pádem v podstatě nedostupná, a není považována za důležitý problém. Ve vládě by měla být instituce, která by potřeby náboženských menšin vyslyšela a hájila. A to je poselstvím Cesty Guru Járy do této doby.

Víra, aktivismus a lidská práva

Navzdory členství v EU je Česká republika velmi mladou demokracií a stále trpí ignorancí a represí víry, které jsou pozůstatkem z období převládajícího materialismu a ateismu během komunistického režimu v letech 1948–1989. V oblasti lidských práv, svobody myšlení, náboženství a víry nenastal od demokratické revoluce v roce 1989 dostatečný společenský ani politický posun.

Masivní předsudky vůči náboženství a svobodě vyznání převažují v celé společnosti. Tradiční náboženství a církve v ČR čelí stálému poklesu členské základny a bojují o udržení svých pozic. Situace náboženských menšin, a zvláště nových náboženských hnutí, je mnohem horší a naléhavější, protože jsou prakticky nechráněné vůči projevům nenávisti, zločinům z nenávisti a dalším projevům plynoucím ze společenských předsudků vůči náboženství.

Veřejná aktivní účast na náboženském životě by neměla představovat jakýkoliv důvod k pronásledování nebo útoku na bezúhonného člena tradiční nebo jakékoliv minoritní náboženské skupiny.

Je nezbytné zlepšit účinnost státních kontrolních mechanismů týkajících se ochrany lidských práv, jakými jsou veřejný ochránce práv a ministerstvo pro lidská práva, aby pomohly lépe odhalovat a napravovat závažná pochybení státních orgánů spojená s náboženskými otázkami.

Jsme připraveni pomoci České republice dodržovat právně závazné mezinárodní úmluvy deklarující náboženskou pluralitu přijaté Evropskou komisí pro demokracii a Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě v Benátkách v roce 2015.

Rádi budeme také spolupracovat na implementaci doporučení, která ČR přijala od OSN při Univerzálním periodickém přezkumu 2017 a která se týkají víry a zločinů z nenávisti s vírou spojených (doplněno v listopadu 2017):

  • Podniknout kroky k prevenci zločinů motivovaných rasovou nebo náboženskou diskriminací formou vzdělávání, zvyšování povědomí o tématu a odborné přípravy. Zajistit, aby byly všechny zločiny z nenávisti účinně a bezodkladně vyšetřovány. (Kanada)
  • Veřejně odsoudit zločiny z nenávisti a projevy nenávisti (hate crimes a hate speech) a zajistit vyšetřování, stíhání a potrestání diskriminace nebo násilí z důvodu národní, etnické nebo náboženské identity. (Rakousko)
  • Vypracovat a provádět soubor opatření zaměřených na podporu mírového soužití mezi všemi skupinami obyvatel a boj proti marginalizaci jednotlivců nebo komunit včetně etnických a náboženských menšin. (Bělorusko)
  • Zvýšit úsilí v boji proti islamofobii, rasové diskriminaci a nesnášenlivosti – včetně Romů, náboženských menšin, přistěhovalců a dalších. (Indonésie)
  • Pokračovat v provádění a posílení případných opatření proti všem projevům předsudků a diskriminace, jako je nenávistná řeč, extremismus hnutí a násilný extremismus. Zvláštní pozornost věnovat rasismu, xenofobii a dalším projevům nenávisti vůči příslušníkům určitých náboženských či etnických skupin. (Nikaragua)
  • Zajistit, aby jakékoliv zločiny proti menšinovým a zranitelným osobám a komunitám byly účinně a okamžitě vyšetřeny a řešit jakoukoli údajnou diskriminační situaci motivovanou těmito zločiny. (Kanada)
  • Podporovat větší toleranci vůči menšinám a respektování jejich lidských práv prostřednictvím občanských vzdělávacích kampaní v tradičních a sociálních médiích. (Německo)

Lidská práva jsou státem stále ještě dost opomíjenou oblastí. Česká republika je jednou z nejvíce ateistických zemí světa, kdy její pozice podle různých agentur oscilujeme mezi 1. až 3. místem, a proto je z lidských práv nejvíce zanedbáváno právo na svobodu víry a vyznání. To je nezbytné změnit, aby se Česká republika mohla znovu zařadit mezi skutečně demokratické země světa. A to je poselstvím Cesty Guru Járy do této doby.

Apel pro novou vládu:

Prosíme novou vládu, aby se nehlásila k bolestivému odkazu vlády minulé, především k jejímu hrubému porušování lidských práv na národním i mezinárodním poli a nemilosrdné likvidaci tisíců lidských životů, kteří dodržování lidských práv prosazují, v souladu s Českou ústavou.

Svoboda víry a svoboda myšlení jsou vznešené svobody vyspělých demokratických systémů. V Česku stále musíme o tyto svobody bojovat. Apelujeme na novou vládu, aby prosadila garantování těchto svobod pro spoluobčany, kteří za minulé vlády nesmírně trpěli a stále trpí.

Prosíme novou vládu, aby představila nové vládní kontrolní mechanismy, které by podobnou nespravedlnost a utrpení nedopustily. Aby zastavila probíhající utrpení věřících. Cesta Guru Járy odhalila, že za minulé vlády si instituce ombudsmana a ministerstvo pro lidská práva nebyly vědomé toho, jak by měly postupovat v takto rozsáhlých případech porušování lidských práv, kdy jde o kooperaci antikultovního hnutí s policií a soudy na národní i mezinárodní ploše.

A proto věříme, že nová vláda bude moci do všech zjištění CGJ nahlédnout, nastolí dialogy a spravedlnost a bude garantovat svobodu myšlení a víry pro ty, kdo po ní touží a kterým po právu náleží.

Manifest víry vytvořili členové náboženské společnosti Cesta Guru Járy (CGJ) sdružující občanské aktivisty za lidská práva z řad vysokoškolsky vzdělaných lidí, univerzitních učitelů, novinářů, psychologů, architektů, právníků, lingvistů a dalších.

                Cesta Guru Járy n.s. je jednou z nevládních společností komunikujících s ministerstvem zahraničí USA o podkladech pro každoročně vydávanou zprávu International Religious Freedom (IRF Report), která mapuje stav náboženské svobody ve světě. Podílela se také na upořádání Round Table National Presession Universal Periodic Review of the Czech Republic v rámci periodického hodnocení dodržování lidských práv v České republice Organizací spojených národů (doplněno v říjnu 2017). Je nejvíce diskriminovanou náboženskou skupinou v ČR od roku 2010. V US IRF Reportu za rok 2016 byla v souvislosti s ní citována slova ředitelky Českého Helsinského Výboru: „Nikdy jsem se nesetkala s tak komplexním případem diskriminace v souvislosti s náboženským tématem v České republice.“

Náboženská společnost Cesta Guru Járy začala vznikat v roce 1996. V současnosti se většina věřících CGJ nemůže ke své víře veřejně hlásit ani ji praktikovat a šířit z obav před perzekucí, projevy nenávisti a šikany.

Za celoživotní prosazování práva na svobodný rozvoj živé víry reflektující potřeby současného moderního člověka a dosažení rovnoprávnosti žen ve spirituálních praxích je Guru Jára, hlavní duchovní náboženské společnosti Cesta Guru Járy, v České republice obětí masivní dezinformační a očerňující kampaně vedené od roku 2009, která vyvrcholila v roce 2011 jeho účelovou kriminalizací. Za aktivní prosazování svobody víry a rovnoprávnosti žen je perzekuována a účelově kriminalizována také Mgr. Barbora Plášková, ředitelka občanských aktivistů z řad náboženské společnosti Cesta Guru Járy.

Previous Article
Next Article