Mým úkolem je vzdorovat pomíjivosti
Share
Přes to všechno, co se okolo něj děje, Guru Jára říká: „Mým úkolem je vzdorovat pomíjivosti.“ A tak vlastně začal náš rozhovor. Na koleně, za mřížemi filipínské vazby, kde jsme byli hlídaní policisty zvenčí a kamerami zevnitř. Okukovali nás další vězni a Mistr vlídně odpovídal.
„Jeden z mých učitelů říkal: neřeš to, všechno je karma, všechno bude, jak má být. V principu to znamená, že je jedno, jestli jsem na pláži, na sedačce v paneláku, nebo teď na zemi mezi mřížemi. Ta část pomíjivosti funguje tak, že za nějakou dobu – dříve či později – to na té pláži s nějakou krásnou ženou a skleničkou v ruce bude mrtvá minulost, z níž zbudou jen vzpomínky. Boj s pomíjivostí je v tom, že člověk hledá v životě věci, zážitky a prožitky, které nezmizí ve skladišti vzpomínek a které zůstanou navždy spirituální součástí jeho osobnosti. Ať už na pláži, sedačce nebo na studené zemi za mřížemi, zůstává pořád ten jeden úkol, který je založen na tom, jestli je možné překonat čas naší krátké fyzické existence a posunout se k něčemu, co člověka přesahuje.“
Proč jste se za celá léta osočování a urážek nikdy nebránili?
V první fázi proto, že ty věci, ty drby, byly tak absurdní a lživé, že bychom v podstatě byli rádi, kdyby to šlo dál k někomu, kdo tu šílenost prověří normálním uvažováním dané země a legislativou a vysvětlí lidem, jak je to celé nesmyslné.
Co se týče výkřiků v elektronických médiích nebo novinách… Celá léta jsme v Čechách chtěli svobodu slova. A já jí chtěl taky, tak proč proti ní najednou bojovat? Ať si píše každý, co chce. Jenže té velké svobody zneužily mocichtivé a pomstychtivé síly a lidé nedokázali vzdorovat propagandě chytře vycucané z prstu.
Když budete dobře dělat atraktivní hnutí nebo alternativu, musíte počítat s tím, že se do vás mainstream bude navážet. Vůbec nás nenapadlo, co se stane. My v té době budovali v džungli světový ašrám, kam jezdili a stále jezdí lidé ze všech kontinentů. A v tom je práce sama o sobě. Na tom jsem teď celé roky pracoval, na to jsem se soustředil.
Měli jsme důvěru v právní procesy. Odjížděli jsme ze země na konci Havlovy éry, ani na chvíli nás nenapadlo, že by ve státních orgánech někdo šířil náboženskou nesnášenlivost. Informace proti nám se evidentně sbíraly desetiletí. Pak je zapasovali do blábolů a výmyslů.
Co budete dělat teď?
To ví jen Bůh. Já dělám jen to, co po mně chce.
Jak víte, co je potřeba dělat?
Na tuto otázku nemůžu odpovědět, protože inkviziční mafie může zařídit, že skončím v blázinci a vymyjou mi komplet hlavu. Když řeknu, jak jsem spirituálně veden, hrozí mi pronásledování nejvyššího kalibru. A když neřeknu, budu vypadat jako materialista, který si na duchovno jen hraje. A já už byl v deseti letech v blázinci v Kroměříži kvůli mým neobvyklým spirituálním schopnostem a rozhodně bych si to nechtěl zopakovat.
Co podle vašeho názoru nastane, až konečně celá pravda vyjde najevo?
Vím, co by se stalo, kdyby to bylo v Anglii nebo v Holandsku. Zkorumpovaní úředníci by měli skončit za mřížemi a stát by se měl revanžovat. Ale v Česku? To ví jen pár lidí a já nemůžu předvídat.
Máte nějaký vzkaz pro lidi v Čechách?
V každém případě je mi líto, že pro to samé, co za Havlovy doby přinášelo lidem jen radost, pak v dalším desetiletí kvůli pronásledování přinášelo jen slzy… Já věřím, že je v tom nějaký vyšší spirituální „meaning“ všeho, čeho se toto dotýká, a to nejen lidí, kteří přežili všechny náboženské války s plnou vírou v srdci, ale i těch, kteří vystupovali proti nám. Je mi líto, že něco, co je míněno jako vnášení světla do života, se proměnilo v bolestný stín.
Máte nějakou vizi, jak to bude v Čechách vypadat v příštích letech?
I když jsem čas od času jezdil vyučovat své studenty, od února 2003 jsem v té zemi v podstatě nebyl. Soudím jen podle lidí, co za mnou jezdí, těžko se mi vizionaří. Technicky vzato si myslím, že lidi s takovou úrovní vzdělání, tradicí země (je tam spousta lidí, kteří se snaží šířit světlo) by si od své země zasloužili víc než to, co vidím na lidech, kteří přijíždějí do našeho ašramu. Moc nechápu, kam se ten potenciál Havlovy doby ekonomicky a lidsky vytratil. Doufám, že až převezmou kormidla země mladší generace, že se to rozjede opět správným směrem a ta země bude tam, kam po zásluze patří.
A co byste si přál vy sám?
Aby všichni ti, co jsou se mnou nebo proti mně, nebyli obtěžovaní, aby jim inkviziční seskupení neničilo život. Aby byli zdraví, šťastní. Lidský sen jsem měl – naučit se surfovat do takové úrovně, abych mohl projet barel – a to se mi splnilo. Už můžu jen děkovat za svůj nádherný život. Nemám žádné osobní přání kromě toho, aby se lidi měli lépe.
Jaké pochopení – poučení bychom si z této situace, kdy se pronásleduje duchovní hnutí a všichni jeho členové a jejich rodiny, měli vzít pro budoucnost?
Myslím, že je to vlastně jakási nemoc mladých demokracií (například v Delonových filmech se řešily podobné pakty soudců a policie, jako v tomto případě). Doufám, že to dopadne jako ve Francii a demokracie v Čechách bude zase zdravá. Poučení? Toto poukazuje na nesmírnou důležitost aktivistických hnutí a dalších alternativ, které doplňují velkou politiku, protože právě tato hnutí bojují na mantinelech těch či oněch cílů, aby jejich země byla lepší. Když se strana/hnutí/občan octne v nemilosti, měl by tomu každý určitě věnovat zvýšenou pozornost, protože to může být jinak a ti lidi jsou odřezáni od podpory blízkých i státu. Doporučuji, jak za starých časů, číst mezi řádky.
Máte pro nás nějakou radu pro život? Jak se v něm duchovně posunout, aniž bychom museli opustit hranice své denní reality?
Momentálně se všichni zaměřují na 5 procent mé práce, která je spojena s tantrou a sexualitou, a tak se ta rada musí týkat tohoto. Je super důležité uvědomit si, že milování není jen další hmotný prožitek běžného dne, ale mohutná síla, která ovlivňuje nejen naše vztahy, ale také naše kariéry, výkonnost, zdraví, příjmy, kvalitu lidí, se kterými se setkáváme, náhody, které přitahujeme. Doporučuji rozumně s touto energií nakládat – je cenným palivem života, bytí. Už jen toto uvědomění při milování může posunout naše životy, kam si přejeme. A vysloveně praktická rada? Nezapomínejte při milostném spojení, jak důležité je břicho, obzvlášť spodní část, a tak jí věnujte polibky, doteky…, a považujte ji za stejně důležitou jako ty části těla, na co se při milování běžně soustředíte.
-bhu-